Hafikov

Silný vítr prolétl vesnicí.Nakoukl zvědavě do všech skulin a koutů.Prošmejdil komíny a dřevníky.Rozházel klestí.A potom rovnou za nosem vletěl do staré opuštěné tvrze.Jako divoch prolétával rozpadlou ruinou.Nakonec narazil na staré dubové okované dveře.Fijů-foukl do dveří,ale ono nic.Dveře se ani nehnuly.Foukl znovu,ale dveře zůstaly stále na svém místě.To se již vítr rozčílil.,,V celé  tvrzi je všade pusto a prázdno a tyhle dveře mě přeci nezastaví!“řekl si vítr.Mocně se nadechl a v okamžiku kdy se chystal učinit svůj nejmocnější foukanec ,otevřely se dveře a v nich stál rozcuchaný hejkal.,,Co tu pískáš na celou tvrz?To nevíš,že tady houkám a pískám já?“řekl hejkal.Vítr se zasmál.,,Ty že tu pískáš a houkáš?Já myslel,že na této tvrzi ani žádné strašidlo není“.Hejkal se podíval zamračeně a pravil,,Dlouhá léta jsem bydlel v Doupovských lesích.Ale teď na stará kolena jsem se nastěhoval sem.Je tu klid.Nikdo mi sem neleze-tady až na tebe“. ,,No a koho tedy strašíš?:“zeptal se vítr.Hejkal se podrbal za uchem,,A to se musí?Na Doupově jsem také nic nedělal a teď to rozhodně nehodlám měnit!“pravil znuděně hejkal. Vítr si jen foukl cosi pro sebe a dál se o líného hejkala nezajímal.Hejkal si opět zalezl do brlohu ze slámy a za chvilku spokojeně oddychoval.Vítr byl,ale hrozná drbna.Rovnou z tvrze vletěl k čarodějnici Jedůvce do její lesní chatrče.Prosmýkl se okolo netopýra Hvízdalka.Chudák Hvízdálek se tak lekl,že málem spadl z trámu.,,Co děláš ty poplašňáku?“zahartusil netopýr.      Jedůvka zrovna vařila polévku z muších nožek,když jí vítr přiletěl zvěstovat s kým se potkal ve staré Pětipeské tvrzi.Jedůvka olízla vařečku a dlouze se zamyslela,,No to není jenom tak aby se nám sem nastěhoval nějaký hajdelák.“ Netopýr měl ouška napnutá a hned začal vymýšlet nějakou lotrovinu.Poslouchal jak se Jedůvka baví s větrem o hekalovi,odkud sem přišel.A v ten okamžik vymyslel plán.Jakmile vítr odfičel zvěstovat novinu o hejkalovi do širokého okolí.V ten okamžik vyletěl Hvízdálek směrem ke staré tvrzi.Svým bystrým sluchem hned našel komůrku,kde se před všemi ukrýval,ale hlavně lenošil hejkal z Doupovských lesů.Hvízdálek našel v rozbité zdi skulinku a tou se protáhl do komůrky.Začal na spícího hejkala nalétávat a pískat mu do uší.,,Dělej!Vstávej lenochu,všechna strašidla se na tebe chystají a určitě ti natlučou.“     ,,A proč?“lekl se hejkal.   ,,Děláš jim pěknou ostudu.Jsi líný a smrdíš po celé vesnici.“lhal Hvízdálek    ,,I tchoř proti tobě voní.“prskl ještě netopýr. Hejkal se odporem zatřásl,,Fuj,pět let jsem se nemyl a kvůli vám to nebudu měnit!Vůbec mě čistota nedělá dobře.“Prskl hejkal.   ,,No jo,ale zdejší čarodějnice Jedůvka smraďochy nesnáší.A třeba na tebe bude i žalovat víle Dobrotě.A to by potom byl mazec.“lhal Hvízdálek. Hejkal dostal strach,aby se nemusel vystěhovat z klidného obydlí a tak začal škemrat.,,Tak mi pomoz.Co mám dělat?“žadonil.    Hvízdálek se podrbal za ouškem a potom pískl.,,Dnes večer proběhni celou ves.Hulákej,pískej ať máš zásluhy.Ale hlavně musíš zajít hejkat před chatrč Jedůvky v lesíku mezi rezatým potůčkem a Libocí.Ona pozná,že jsi slušné strašidlo a nechá tě na pokoji.“úlisně pravil Hvízdálek.Hejkal souhlasil.         Hvízdálek se vrátil domů.Zavěsil se pod trám a těšil se na večer.      Když se na vesnici snesla černá tma.Lidé ulehli do svých postelí.V tu samou dobu vběhl hejkal do vsi.Fučel,pískal jako splašený.Lidé si pouze pomyslili,že je venku psí počasí a spali dál.        Hejkal doběhl až před chatrč Jedůvky.Začal hýkat,kňučet,pískat jak nejlépe uměl.Jedůvka vstala z postele.Do ruky vzala smeták a hnala se na hejkala.,,Já ti dám ty neřáde.Mě budeš budit ze spaní?Mě tu budeš dělat neplechu?Ty jeden lenochu líná!“A jak byla nasupená,zmastila hejkalovi záda co se do něj vešlo.Hejkal skučel,naříkal,ale Jedůvka řádila jako stará saň.Mydlila hejkala hlava nehlava.Zatím se pod trámem chechtal netopýr jako praštěný.Najednou lup-buch a už se válel na zemi.,,Au,au“ řval Hvízdálek.,,Narazil jsem si zadeček“,ječel jako na lesy.Jedůvka přestala mlátit hejkala a vběhla do chatrče,Na zemi ječel Hvízdálek.Před chatrčí hejkal.,,Tak teď toho mám právě dost!“zlobila se Jedůvka.,,Co tady blbneš?“zahromovala na netopýra.Hvízdálek ač nerad musel s pravdou ven.Přiznal Jedůvce,jak lhal hejkalovi a teď si za trest natloukl zadničku.Jedůvka si odplivla.,,Tak to máš odplatu za své lhaní,ale já chudáka hejkala zmlátila tak,že se sám do tvrze nedobelhá.A to kvůli tobě!“Jako na jehlách se otočila a běžela k hejkalovi.Jak ji hejkal zahlédl začal ječet,,Zase sem letí ta čarodějnice,zachraňte mě někdo!Já tu nebudu!Zlaté doupovské lesy!“volal a dával si ruce před sebe v očekávání,že opět utrží nějakou ránu.    ,,Nezlob se hejkale.“spustila Jedůvka provinile.,,Já nevěděla,že si z nás obou dělal Hvízdálek legraci.“   ,,To je mi pěkná legrace.“prskal hejkal.,,Budu mít obtisky tvého smetáku na zádech pěkně dlouho.“     ,,Ale nebudeš.já ti na ty modřiny namažu mast z lopuchů a žabí žluče.“řekla smířlivě Jedůvka.S obavou šel hejkal do chatrče.Když ale uviděl,že i Hvízdálek této noci neušel trestu za svoji lumpárnu docela se uklidnil.Jedůvka hejkalovi namazala modřiny.Potom mu ohřála polévku z muších nožiček a nakonec se všemu od srdce zasmáli.Jediný kdo se nesmál byl netopýr Hvízdálek.Styděl se za svoji lež a tak zalezl za trám.A tam přemýšlel o tom,že lhát se nevyplácí!!!!!!!